Život každého člověka je vesměs běh na dlouhou trať a je jen na každém z nás, jak moc si jej dokážeme přizpůsobit ke své radosti, nebo ke své nepohodě. Jestliže fungujeme v takzvaně zajetých kolejích, nemáme moc důvodů cokoliv v životě měnit. Ale stačí chvilka, pár nečekaných událostí a vše se rázem rozběhne kupředu, takže náš život je najednou jiný, než bychom si mnohdy kolikrát přáli…
Když jsem jednoho idy-letního dne uzavřel nepříliš vřelé vztahy se svým (nyní už bývalým) zaměstnavatelem, došlo mi, že svět se zkrátka jiný zdá za okny pracoviště a jiný zase ve chvíli, kdy nemáme stanoven žádný pevný každodenní rituál, navíc ještě s bonusem - přežít na čas ze svých úspor (pokud vůbec nějaké máme), neztratit nervy, najít si nový flek, přizpůsobit se, “zajet” zase nový každodenní rituál a… vydržet v něm co nejdéle.