ÚVOD
No.. Tak to by mě zajímalo, co asi tak uděláte třeba ráno, když vstanete. Máte super náladu? Myslím, že v dnešním moderně nastaveném pracovním hektickém systému má dobrou náladu po ránu jen málokdo..
Takže - vstanete, jdete do koupelny, mrknete na tu "příšeru" v zrcadle, co na vás zírá otrávěně tak, že by vyděsila i UFO_šediváky a vsadím se, že první věta k tomu zrcadlu není - "zrcadlo, zrcadlo, viď, že jsem nejkrásnější?", ale spíš - "no ty vole.. Ty teda vypadáš.."
A hned na to ti z vás, co se aspoň na sebe dokážou do toho zrcadla podívat - "zhodnotí" své nedostatky, takže už víte, že jste takoví, makoví, "vyžraní", "vyzáblí", "hnusní", "nemáte dokonalé jisté vnady a proporce" (že milé dámy? ;o) a tak dále.
No a tímto skvělým sebetrýznivým fajnšmejkrovským vstupem do nového dne začnete svoje každodenní martyrium. Brodíte se každodenními stresy, problémy. Jako lodivod v bouři hrdě třímáte kormidlo svého bytí a proplouváte se sebezapřením kolem skalisek zvaných "denní povinnosti, které musíte zvládnout".
Aby vám při tom kormidlování bylo trochu lépe, většinou se rádi zapojujete do různých debat s přáteli a ulehčíte tak svému vlastnímu trápení nějakou tou peprnou poznámkou na adresu někoho, kdo je na tom třeba i hůře, než vy a to vás samozřejmě těší, protože hned máte pocit, že "i když vy máte své trable, tak ten druhý je má ještě větší".
Po takto prožitém dni plném různých protivných povinností a nutností, co se zkrátka musí udělat - pak uleháte unaveni a psychicky doslova otráveni, abyste se ukolébali do říše snů přemýšlením o zítřejších nutných povinnostech a o tom, že "to zase bude zítra šílený den.."
Máte jen jedinou jistotu a tou je, že skoro všechno, o čem jste přemýšleli a přemýšlíte - je opravdu tak, jak jste smutně předpokládali - další den opravdu máte všeho až nad hlavu, vůbec vás nic nebaví, všichni okolo jsou protivní a nejraději byste je poslali lidově řečeno - do řiti. Takže ano - vy jste to věděli, vy jste to předpokládali.
Jste rození vizionáři, hotoví Nostradamové. A ještě si ironicky pomyslíte, že "kdyby někde vedle vás byla jáma plná sraček, tak vy první do ní zahučíte, jaké máte ,štěstí‘"
Pokud jste se v tomto sami poznali, pak si nemyslete, že jste nějak výjimeční. Pravdou je, že takhle je na tom skoro většina obyvatel moderního světa.
Proč to tedy tak je? Proč vy máte tolik problémů a jiní jsou podle vás relativně v klídku a pohodě? Proč má soused super bejvák, nadupaný auťák a vy žijete v podnájmu a ani tu blbou popelnici z bazaru nemáte? Proč on má štěstí a vy ne?
Pokud se takto začnete ptát, stala se naprosto úžasná věc - nadzvedli jste každodenní kulisu reality kolem vás, tedy trochu jste prozřeli a stojíte na křižovatce. Máte jen dvě možnosti - dáte se cestou opětovné a rutinní každodennosti plné povinností a sousedovi "popřejete", aby mu nejlépe "chcípla koza", nebo se vydáte druhou cestou a zkusíte ještě více poodhrnout tuto oponu a při troše štěstí prozříte natolik, že pochopíte určité zákonitosti co a jak funguje v této naší "3D Matrixovské" realitě vezdejší?
Prostě jako v Matrixu - vyberete si červenou, nebo modrou pilulku? ;o)
