Když Luc Besson začne něco vymýšlet, tak se občas dějí neskutečné věci. Jednak člověk ani skoro netuší, že se něco natáčí a když pak dílo spatří plátno kin, téměř pokaždé se pro mnohé stane kultovním dílem. Vzpomeňte třeba na Pátý Element a nebo Okrsek 13, či sérii Taxi a nebo Prpurové řeky.
Tentokrát natočil doslova psychedelicky barevně podmanivou podívanou a věru je se na co opravdu dívat. Ne, tentokrát to není macho_drsňácké sci-fi, kdy přitančí odněkud Bruce Willis, aby si podal zabijáckou bandu a podal pak tlapku jisté zrzaté mimozemšťance. Tentokrát je to něco velkolepějšího a testosteronové drsňáctví je genderově vyváženo hezky mezi mladíka, mladici a měl jsem dojem, že i mezi jakési prozatím v EU nepotvrzené třetí pohlaví.
Ano, děj je tak trochu přizpůsoben vkusu diváctva 21 století - tedy žádní nabušení akční hrdinové, zato je kladen důraz na spolupráci. A ano, mám takový dojem, že Luc se trochu inspiroval i u kolegů. Jeho dílo - Valerián a město tisíce planet - je takový mix Hvězdných válek, Galaxy Guardians, Avatara a něco si odčornul i od Galacticy (třeba ty hezké hlídací robotí parchanty Cylony) + vše hezky podusil v neuvěřitelně krásné a vytuněně šťavnaté vizuální omáčce. Navrch pak přihodil trochu té filozofie, trochu lásky jak mezi oběma hrdiny, tak i lásky k bližním a bašta je hotova.
Pokud byste rádi tohle ochutnali, tady je pár dějových momentů na seznámení:
Bylo nebylo, byla jedna planeta a ta vám byla tak rajsky nádherná, až oči přecházely. Tamnější obyvatelé museli určitě být vzdálenými příbuznými Cameronových modrých lidiček z Pandorry, akorát že tihle naši jsou takoví vybledlejší a jak se zdá, tak i mírumilovnější.
No a tihle skvělí „lidičkové“ co vypadají, jako když mixnete Avatary z Pandorry s Xerxesem z 300 z Termophyl a Noxíky ze Stárgejtu - si žijí svůj báječně rajský život na báječné rajské a neposkvrněné planetě, kde je obloha nejmodřejší ze všech modrých obloh ve vesmíru, všude krásné pláže, čisté moře a živí se tím, že „sbírají perly“. Určitě by ty perly sbírali dodnes, kdyby se poblíž jejich planety nedorvali jak psiska jisté mimozemské frakce s lidmi (jak jinak? Lidi prostě u ničeho nesmí chybět, že?)
Když tihle pohodoví sběrači perel zjistí, že na jejich planetu začíná dopadat jedna vesmírná kraxna za druhou a když v přímém přenosu spatří i pád obrovské lodě, už ví, že jejich rajské dny skončily...
Valerián má sen. V tom snu vidí rajskou planetu, nějaké „sběrače perel“ a také i tu začínající apokalypsu. Jenže sen je sen a když se probudíme, je den a s ním i práce jak na kostele. Valerián a jeho kolegyně Laurelin jsou posláni na takzvané multidimenzionální tržiště, aby tam zabavili jistý artefakt. A kdože ti dva jsou? Valerián je major a Laurelin je seržantka. Oba pracují pro federální vládu sjednocených planet.
Major Valrián není žádné béčko. Ten artefakt samozřejmě najde a zabaví. Sice je kolem toho trochu bordelu, ale taková už je zkrátka práce pro vládu. Naštěstí ho jistí Laurelin. Oba se vrátí na Alfu, tedy „město tisíců planet“, aby artefakt předali, ale dojde řadě událostí, které je postupně přesvědčí, že věci nejsou takové, jakými se zdají být a jistý vojenský představitel si opravdu neláme hlavu s přísahou věrnosti.
Navíc se zdá, že tenhle vojenský hlavoun dokonce nechává mučit jakéhosi humanoida, co vypadá jako jeden z těch „sběračů perel“ z jedné úžasné planety. Valerián navíc zjistí, že veškeré informace o té planetě jsou buď blokovány a nebo rovnou vymazány z počítačových záznamů. Jak je to možné?
Víte, co je ta Alfa? Je to původně bývalá vesmírná stanice z 20 století, na kterou se postupně připojovaly další a další stanice, komponenty, až nakonec byla tak velká, že ji poslali na svou vlastní cestu Vesmírem. Postupně, jak se připojují další a další nové části, včetně mimozemských, tak na Alfě žije přes 200 druhů
Píše se rok 2500. Vítejte na Alfě, ve městě tisíců planet.
Závěr:
Velká škoda, že se Lucu Bessonovi a jeho dílkům nedostává takové popularizační reklamní kampaně, jako třeba Hollywoodským dílům z této sci-fi žánrové oblasti, protože by si to vážně zasloužil. O jeho fimech se skoro nikde moc nepíše, ale když se na ně dostanete, nestačíte zírat, jak úžasné jeho vize dokážou být.
Jasně, že to zas netočil podle sebe, ale podle jistého komixu. Ovšem musel to přece nějak režijně a vizuálně zmáknout, ne? A vážně umí překvapit.
Vážně si to nenechejte ujít. Stojí to za tu podívanou.
- - -
(autor recenze: Radomír Hanzelka)
Na veškerý textový materiál se vztahují autorská práva. Zveřejňování pouze se souhlasem autora. Děkujeme za pochopení.
