O králi Artušovi, Merlinovi a rytířích od kulatého stolu se říká leccos. Třebas i to, že sám Artuš vlastně pocházel z Přemyslovy linie a že vlasně Keltové byli nejdříve na našem území a pak teprve se rozšířili na území budoucí Anglie. Tolik k ryze konspiračním zkazkám z našich luhů a hájů. Ale že by Artuš vyrůstal v nevěstinci??
Tvůrci tohoto filmu pojali příběh dost svérázně, akčně a s mnoha historickými fakty si vážně hlavu nelámali. Takže s klidem nechali milého Artuška vyrůstat v nevěstinci a i jinak si různě poupravili další historické záležitosti. Naštěstí pro tvůrce se zatím nepotvrdilo, že by někdy takový úžasný panovník existoval, protože jde vesměs o zlidovělé báje a pověsti staré Anglie, takže si prakticky mohli s touto látkou dělat, co chtěli.
A vážně toho chtěli docela hodně ;o)
Trochu toho děje pro zajímavost:
Když se narodíme, jsme šťastní za rodiče. Teda většinou… I Artuš byl šťastný. Jeho otec byl skvělým vládcem, máma skvělou královnou a nebýt jistých pletich na tehdejším královském dvoře, mohly být před Artušem samá pozitiva a sociální jistoty poplatné tehdejší době. Jenomže co čert nechtěl, zlo, mocná to síla, si našla cestu i na tenhle královský dvůr a než se chudák Artuš vůbec vzpamatoval, rázem byl sirotkem a na černé listině. Naštěstí měl jeho otec věrné přátele a ti mu našli naprosto nečekanou, ale velmi účinnou ochranu totožnosti - umístili jej do jednoho nevěstince, kde vyrůstal a protože si na prožitá traumata z dětsví postupně přestal pamatovat, nakonec i on začal věřit tomu, že je synem jisté sociální pracovnice. A věřil tomu tak moc, že si tím zajistil klid až do dospělosti.
Všechno "krásné" musí také jednou skončit. To je neúprosný koloběh tady na Zemi. A jednoho dne skončila za pohnutých okolností i tato Artušova ochrana. Rázem se musel začít sžívat s rolí, že zřejmě nebude jen tak nějaký "syn děvky", ale někdo jiný a mnohem mocnější, než se zdá. Kdo tedy doopravdy je? Tak na to si postupně Artuš musí přijít sám. A cesta tohoto poznávacího a ryze akčního zájezdu je velmi zajímavá, vede přes různá úskalí a vytříbí zrno od plev, co se týká jeho přátel.
Ve finále vás pak bude čekat nejedno překvapení. Ale víte co? Zkoukněte tohle dílko a nebudete litovat.
Závěr a hodnocení:
no… tak v první chvíli, když tam hned v úvodu naběhli dva jistí chobotnatci, co byli tak velcí, že by sundali i Konga z jeho lebečního ájlendu, tak mě napadlo, že to už hodně řádně kdosi přestřelil a že se to k Artušovi a jeho legendě snad ani nehodí. Jenže víte vy co? Pokud se naladíte na správnou vlnu a přijmete to jako fantasy stajling budoucího krále hrdé země Albionu, zjistíte, že se najednou do toho děje sami vžíváte a začínáte tomu "bastardovi z nevěstince" i pořádně fandit. A když sem tam bojové a napínavé scény podestře temná hudba na motivy starých syrových nápěvů z různých oblastí této země, pak se sami nutně musíte zeptat - kde že sakra zatraceně dnes je, ta kdysi hrdá země kde vládli mocní králové a...
Král Artuš je legenda. A jako každá legenda si zaslouží i pořádný příběh. Od kultovního Excaliburu uplynulo hodně let. A je to znát takřka na všem. Hrdinové se s ničím a s nikým nemazlí a taky ani s nimi se nikdo moc nepárá, akce jsou skvělé, efekty slušné, zpomalovaček je nepočítaně a nedej bože, když Artur z nevěstince drapne ten svůj Excalibřík oběma rukama - to se pak začínají teprve dít věci. Trošku mi to připomělo sem tam i "300" u Thermopyl. Skvělá fantasy akční jízda a dokonce i postavy mají přece jen svůj děj a smysl a ne, že ne. Takže vážení - užijte si skvělou jízdu. Fakt to stojí za to ;o)
- - -
Jednu z roliček si střihnul i David Beckham. Můžete jej vidět v jedné scéně, kde se různí vojáci snaží vytáhnout Excalibur z balvanu.
Víte, co byste museli udělat, abyste vypadali tak šik, jako herec hlavní postavy Artuše? Denně udělat 100 sklapovaček, 300 kliků a naběhat 8 kilometrů + samozřejmě kvalitní nutričně vyváženou stravu s vysokým obsahem proteinů ;o)
- - -
(autor recenze: Radomír Hanzelka)
Na veškerý textový materiál se vztahují autorská práva. Zveřejňování pouze se souhlasem autora. Děkujeme za pochopení.
