Sedím na konári a je mi fajně, protože..
.. ale houby lidi.. Sedím ve svém vystajlovaném televizně_chrápacím křesle, přede mnou běží poslední minuty tohoto filmu a já brečím jak malý harant.. A proč? Protože jsem tak moc soucítil s tím malým "sájborg_boyem" Dejvem a tak moc mu fandil, že se mu splnilo jeho přání, až mě to to tálně semlelo na prach..
- - -
Když jsem se konečně odhodlal sjet tohle, dnes už kultovní dílo, které bohužel nestihl celé natočit sám Stanley Kubrick, měl jsem na paměti, že je to tak trochu "lávstory_vydíračka" a samozřejmě jsem s tím počítal. Jsem přece tvrdý zmetek, takže mě nic nemůže rozhodit a už vůbec ne nějaký scifáč od Štefana ze Špilberku, no ne?
Jenže všechno bylo nakonec jinak a pokud chcete dál číst, neubráním se spoilerům, takže je na vás, jestli chcete vědět některé části děje už teď a nebo se raději rovnou podíváte na tenhle snímek.
- - - POZOR - hodně spoilerování z děje - - -
Mladá rodinka v blízké budoucnosti chodí navštěvovat své dítě na jistou kliniku. Dítě je v komatu a lékaři jim naději nedávají a protože z nějakých blíže neurčených důvodů nechtějí mít další dítě, tak se manžel rozhodne, že si domů přivedou "náhradu" v podobě robotického dítěte jménem David.
Robotické děti se vyrábějí v této budoucnosti na přání a pokud takovému robotkovi "Dejvovi" řeknete jistou speciální větu, spustíte u něj příkaz, který jej přeprogramuje výhradně pro vás. Takže takové cyber_děcko vás pak bude milovat, zbožňovat, dělat, co vám uvidí na očích, sem tam decentně zlobit, abyste se nenudili a co je nejlepší - pořád bude navždy dítětem, v tomto případě 11-ti letým klukem.
To se ví, že mamča nejprve na robůtka, co je k nerozeznání od pravého dítěte ani nepohlédne. Jenže jak jdou týdny, smíří se s tím, že jejich syn se z komatu neprobere a tak nakonec si na Dejva zvykne. Začne jej brát jako opravdového syna a přijde chvíle, kdy v zápalu lásky k robůtkovi nakonec řekne osudový příkaz. Tím se Dejv navždy stává závislým na této organické živé člověčici a ona je po dlouhé době šťastná, jako každá máma. Hrají si spolu, chodí na procházky, navštěvují jiné rodiny a většina ani netuší, že ten kluk je ve skutečnosti dokonalé technické dílo dovedené do reality.
A čte mu taky knihy. Ne, že by to Dejv nezvládl sám, ale mámy přece mají dětem číst, ne? Nejraději má pohádku o Pinokiovi. Hlavně mu utkví v jeho miniterminátořím mozečku ta pasáž, jak Pinokio hledá svou Modrou Vílu, která z Pinokia nakonec udělala živého člověka a on se mohl vrátit domů..
Uběhne pár měsíců a stane se nečekaný zázrak - syn, co byl na odpis ve špitále, se najednou probral a začne být na obzoru problém - jestli se snese s Dejvem.
- - - POZOR - další spoiler! - - -
Po několika příhodách doma se nakonec "rodiče" rozhodnou Dejva zbavit. To, že za většinu průserů může jejich vlastní zmetek synáček, netuší. Jenže co s Dejvem? Vrátit jej nelze. Tím, že u něj byl spuštěný speciální program, tak už jej nikdo nepřeprogramuje. Vypnout jej? Jedině násilně, ale to jeho "matka" zase nechce. Tak co teď?
Ocitáme se kdesi v přírodě uprostřed neznáma. "Máma" Dejva vysadí ven z elektromobilu, předá mu baťůžek a mluvícího méďu Teddyho (aby se necítil prej Dejv tak sám..) a snaží se mu vysvětlit situaci. Marně. Dejv naprosto lidsky dětsky pláče a prosí, aby jej tam nenechávala.
Matka odjiždí a Dejv zůstává opravdu sám..
- - - POZOR - další spoiler! - - -
Mnohými příhodami si projde David. Na této cestě mu občas pomáhá nějakou hláškou mluvící plyšák méďa Teddy a potkává i robo_kámoše - gigola z jednoho bordýlku. Tato absolutně nesourodá dvojice začne pátrat po svém původu. Gigolo po tom, kdo jej vyrobil a Dejv po Modré Víle, protože ta jediná z něj může udělat živé dítě a pak se vrátí za mámou, kterou miluje nade vše. Marně mu robo_gigolo zkouší vysvětlit, že žádná víla neexistuje, že jej taky vyrobili a že není šance, aby se stal živým člověkem.
Po dalších a dalších příhodách se Dejv dozví, kde Modrou Vílu najde. A taky se dozví i to, kde byl vyroben. Následuje konfrontace s tvrdou realitou, kdy Dejv najde další stovky "Dejvů" na výrobní lince + stovky "Dejvů" v holčičím provedení. Takže mu zbývá jen Modrá Víla. Tu by měl najít v jednom lunaparku.
Tou dobou jsou v podstatě on i gigolo na útěku před jistými lovci "zatoulaných robotů" a gigolo se rozhodne Dejva chránit. Ve chvíli, když gigola dostanou a než se nadobro vypne, zkouší Dejvovi filozoficky sdělit, že svým způsobem živí jsou a že si má pamatovat že prostě a jednoduše tu BYL.
Dejv zůstane opět sám s méďou. Jeho konec se neodvratně blíží, ale on chce stůj co stůj najít tu Modrou Vílu. Ta mu přece pomůže..
S Dejvem to zákonitě dopadne zkurveně realisticky hnusně - tedy skoro. Ve chvíli, když už jej mají a chystají se jej násilně "vypnout", dochází k jisté události a Dejv je doslova zakonzervován v téměř vypnutém stavu na velice dlouhou dobu. Než "usne",zahlédne konečně svou vytouženou Modrou Vílu, ale už se k ní nedostane..
- - - POZOR - MEGA spoiler, protože vykecám konec filmu! - - -
Uplynulo mnoho tisíc let a lidstvo dávno neexistuje. Na Zemi je doba ledová. Planetu navštívili mimozemšťané a zkoumají, co tu žilo za rasu humanoidů. Když odkrývají ledový příkrov na místě bývalého lunaparku, objevují cosi podivného - androida v podobě dítěte.
EMZáci nejsou žádná béčka. Během chvilky přelouskají z Dejvovy paměti všechny události, které prožil a proč je prožil. Pochopí, že chtěl být živou bytostí. Znovu jej zapnou, vysvětlí mu situaci a také to, že může zůstat s nimi jako robot a nebo že z něj mohou udělat živého chlapce, ale pouze na jeden den. Ovšem ten jeden den mu mohou splnit, jako živému dítěti, jakýkoliv sen.
Dejv si vzpomene na mámu a na to, jak jí kdysi ustřihl pramínek vlasů, který schoval do batůžku a dostane nápad.
Emzáci opravdu dokážou všechno splnit.
A tak Dejv se na jeden jediný den stává živým dítětem a je mu splněno jediné přání, které kdy měl. Tušíte, jaké?
Ne, není to setkání s Modrou Vílou. Modrá Víla byla jen kontrolní podprogram k tomu, aby bylo možné Dejva jeho výrobcem najít a tu modrou krasavici, co viděl, to byla obyčejná plastová socha v tom lunaparku a i ta byla součástí sítě, jak dostat dětské neposlušné roboty. Proč si myslíte, že když si Dejva "rodiče" kupovali, tak že jedním z doporučení bylo, aby mu četli Pinokia?
Vážně lidi, strašně moc málo filmů mě takhle dokázalo citově rozemlet na prvočástice. Kdoví, "jestli bysem se na to díval, kdybysem to byl býval věděl"..
Zajímavý kontrast je i hlas plyšáka Teddyho, takový bodrý bručácký dospělácký - velice dobrý tah tvůrců.
Podání EMZáků v závěru je také vizuálně na tu dobu nadčasové. Spielberg opravdu umí.
- - -
(autor recenze: Radomír Hanzelka)
Na veškerý textový materiál se vztahují autorská práva. Zveřejňování pouze se souhlasem autora. Děkujeme za pochopení.
